Rozebírám tiskárnu HP Deskjet 840C (část 1.)
Pěstuji si letos novou zálibu: v tiskárnách. Zajímá mě všechno, ale primárně o těch inkoustových. Našel jsem si tedy inzerát starší tiskárny, které bych se mohl podívat na šroubky, a koupil ji.
Zajímavé je, že jsem dohromady psal třem lidem na jejich inzeráty. První mě ignoroval úplně, druhý slíbil, že se večer ozve, ale ani na urgenci se mi už neozval, ačkoli o pár dnů později jsem jeho inzerát viděl vyvěšený znovu. Nechápu… Každopádně třetí vyšel, takže za 20 korun + poštovné (neskutečně drahé :c\) jsem získal obstarožní HP Deskjet 840C (rok výroby 1999 :-D), která žere náplně typu 15 (černá) a 17 (trojbarevná). (Volba nebyla náhodná – chtěl jsem nějaký model na přesně tyhle náplně, ale k tomu více někdy příště.)
Tip: pokud budete někdy někomu posílat inkoustovou tiskárnu poštou, nebalte ji vzhůru nohama. V každé inkoustovce je totiž zásobník na odpadní inkoust, který, i když je starý, má pořád určitou viskozitu a dokáže trochu vytéct. Takže ještě než jsem se do čehokoli pustil, bylo potřeba tiskárnu očistit…
Tahle tiskárna je relativně kompaktní. Když člověk odklopí kryt, najde pouze 2 šroubky. Skutečně jich víc není – tyhle jediné dva jsou potřeba, aby se daly sundat všechny plasty (mimo podavače – ten se nechává). Přesto ty plasty drží a nechtějí se hnout. Našel jsem video HP 840 for clean & fix, kde člověk tiskárnu rozdělal během okamžiku, ale nebyl jsem schopný to zreplikovat. A to ani s pomocí dalších rad, co jsem na webu našel. :-D
Trik spočívá v tom, že vůbec nejde o dva plastové zobáčky naspodu, co jsou jediné vidět a člověk si říká, že by to mohly držet. Vůbec ne. :c) (Protože mi nešly vycvaknout, tak jsem je všechny ulámal, ale nepomohl jsem si ani o píď. :-P) Trik je v pojistkách na přední a zadní stěně (to je to, kam ten člověk na videu strkal šroubovák!).
Zadní kryt už je pak hračka. Mimochodem, to odklopné víko není třeba nijak páčit – v určité pozici se dá krásně vyndat – má na to drážky.
Hnus jménem odpadní zásobník
Když jsem tiskárnu rozdělal a viděl tohle, tak jsem se jen oklepal hnusem. V „zásobníku“ je jakási houbička, která v průběhu času zachytává inkoust například z čištění trysek apod. Její tloušťku tady odhaduji tak na půl centimetru (což mě překvapilo, že tak málo). V zásadě jakmile se houbička naplní, tak je s tiskárnou konec, protože někam ten inkoust jít musí, že. Jinými slovy: ta tiskárna má plánovaný konec životnosti. (Čemuž odpovídá i to, že zásobník nejde vyměnit a nejde se k němu ani nijak pěkně dostat – vizte z části mé lapálie výše.)
Nicméně tahle tiskárna pokračovala v tisku i po naplnění zásobníku, což mělo za následek hromadění odpadního materiálu do výšky. Na fotce je vidět jakýsi ztuhlý blok – to je také odpadní inkoust (leskne se, protože jsem vyměnil černou náplň, předtím byl matný a skutečně tuhý – nicméně nedotýkal jsem se toho…). Jak je vidět na videu, tiskárna má mechanismus, který zajíždí pod náplně a brání cirkulaci vzduchu apod., ale který současně plní funkci „udusávání“ tohoto bloku tuhého odpadního inkoustu.
Jak teď ale tisknout
Problém je, že v tomhle stavu tiskárna odmítá tisknout, protože je otevřený kryt. Nepřekvapivě. :c) Dá se to ale obejít, a to si nechám do příští části. Přidám i postřehy z tisku a toho, jak tiskárna pozná, že už je prázdná náplň.
Zaškatulkováno v kategorii: Technika a IT obecně | 6. srpna 2017