Můj malý svět

Zakládání první firmy. Fuff!

Nebyla to zrovna sranda. Klacky pod nohami a klacky a klacky a ždímání peněz a ždímání peněz. Ale ze mě… Očistec. Není divu, že lidé jdou za vyššími daněmi do VB, když tam na druhou stranu nejsou klacky a nesmyslné ždímání…

1. Sepsání zakladatelské listiny (pouze v případě jednoho společníka – jinak se sepisuje společenská smlouva). To se nesepisuje jen tak, že si člověk sedne, dá dokumentu zákonné náležitosti a je hotovo. Ne. Je potřeba zajít k notáři, který listinu sepisuje a dává jí patřičné náležitosti – je to tzv. forma notářského zápisu.

Od Nového roku vznikla nejasnost, zda je stále možné listinu nechat sepsat advokátem na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem. Pověření by se muselo udělat jedině notářským zápisem (tzn. platit dva), případně být osobně u toho (můj případ). Kdo si myslel, že nový zákon něco zjednodušší, tak se sekl.

Notářka dostala potřebné informace předem, aby mohla vše připravit dopředu a nezdržovalo se to na místě. Při tom provedla rutinní kontrolu, zda mnou zvolený název bude akceptován obchodním rejstříkem. Běžný člověk tuto možnost nemá. Můj pětipísmenný název se pouze dvěma znaky odlišoval od nějakého jiného, již existujícího, přičemž běžná praxe rejstříkových soudů je, že vyžadují alespoň tři. Hodně jsem se vztekal, ale podstupovat riziko, že zápis bude odmítnut a vše se mi protáhne, a navíc budu platit další peníze za další pokus, se mi vskutku nechtělo, takže jsem po dlouhém přemýšlení akceptoval návrh advokátní kanceláře na připojení „CZ“ za název, jelikož mi to mezi všemi variantami nakonec vyšlo jako nejméně destruktivní.

Mimochodem, údajně je možné už po sepsání zakladatelské listiny začít za firmu uzavírat smlouvy. Po založení pak jenom jednatel smlouvy potvrdí. V praxi jsem netestoval.

2. Sídlo. Pokud ho může mít člověk doma, je to asi nejlepší varianta (nebo pokud má pro firmu vhodnou nemovitost, tak tam). V opačném případě nezbyde, než se poohlédnout po sídle virtuálním. Nepříjemné je, že to stojí tak 300–1000 Kč měsíčně, ačkoli to pro vás nemá vlastně žádnou užitnou hodnotu (akorát adresa + přeposílání či skenování pošty). Má volba padla na sidlo.biz, kteří mají celkem slušné ceny (mohli by ale nechat prohnat text smlouvy korekturou..). Smlouva se s nimi podepisuje na místě, případně se jim nechají podpisy na jednom vyhotovení smlouvy úředně ověřit a smlouvy se zašlou poštou.

Ohledně sídla je potřeba mít souhlas s jeho umístěním + výpis z katastru nemovitostí, že daný objekt skutečně patří tomu, kdo souhlas s umístěním sídla udělil.

3. Zápis do živnostenského rejstříku. Ten se provádí před samotným zápisem do obchodního rejstříku. Poplatek tisícovka, lepší vybrat více než méně, aby člověk nemusel běhat s každým prdem živnosti rozšiřovat. IČ člověk dostane, až jak bude firma zapsaná v obchodním rejstříku, dříve ne.

4. Účet pro složení základního kapitálu. Aneb furt vopruz. Ve Velké Británii se standardně dává vklad akcionáře 1 libra, ale není potřeba ji nikam vkládat, státu je úplně jedno, jestli ji mám nebo nemám (nebo možná počítá s tím, že ji účetně mít budu, do takových detailů to neznám, ale dávalo by to takhle smysl). U nás se musí stále vkládat na extra účet, a to i v případě té jedné koruny! Když se podíváte do ceníků normálních bank (KB, ČS, Unicredit apod.), najdete strašné pálky, začínající snad na pěti stech korunách. Já zkusil Fio a ač to na webu nemají explicitně zmíněno, evidentně umí i tyhle speciální účty. Bez poplatků.

Pro založení je typicky potřeba donést zakladatelskou listinu, na základě které účet založí. Od banky je pak potřeba potvrzení o složení základního kapitálu na účet.

Ještě pár poznámek k tomu základnímu kapitálu. Notářce (která zjevně stále bere základní kapitál jako prestižní záležitost, která ukazuje, jak si firma stojí, čím může ručit atd., i když my víme svoje) byla jen jedna koruna trochu proti srsti a vyjmenovala mi i několik důvodů, proč je lepší dát základní kapitál vyšší (například tisíc korun) – nutnost splatit i tu korunu je jedním z nich (díky poplatkům jdete okamžitě do minusu). Další, který může stát za to, je dělení podílů – korunu člověk nerozdělí, ale já mám tisícovku rozdělitelnou na tisíc podílů po jedné koruně (co koruna, to hlas). U koruny by se musel další společník řešit byrokratičtějším (a dražším) způsobem.

5. Zápis do obchodního rejstříku. Taková nejdůležitější část, po které už člověk má dojem, že je firma založená, což, jak lze vidět níže, není tak úplně pravda. Pro zápis je potřeba všechno výše uvedené + spousta peněz na poplatek + žádost o zápis + doložení údajů o jednateli (město, okres a stát narození a rodné příjmení – kvůli prolustrování v rejstříku trestů).

6. ???

7. Profit!

S tím ziskem bych byl opatrný. Nu, jen pohleďte na ceny:

Dohromady jsem měl od advokátní kanceláře příslib, že za 18k to celé zařídí. Tedy od této částky odečetli to, co si naúčtovala notářka. Od toho jsem odečetl poplatek za zápis do obchodního rejstříku a jeho ověřený podpis, čímž jsem dostal částku jejich odměny (nicméně mají v tom ještě několik ověřených podpisů a kopií a výpis z katastru). Jen pro zajímavost: na zalozfirmu.cz, kteří tvrdí, že si nic nad poplatky neúčtují, mi to zkalkulovali na 15.655 Kč, takže se nedá říct, že bych nějak zvlášť přeplácel.

6. Od sepsání zakladatelské listiny po zápis do obchodního rejstříku uplynulo dohromady 39 dní. Pro mě naprosto děsivý zážitek. Kromě poučení, že příště jedině vlastními silami, navíc vhled do toho, že zakládání firem (a celkově ta agenda kolem právnických osob) je tu stále neskutečně zkostnatělé a nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích s tím k lepšímu nehli ani o kousek (sice vyhodily nesmyslný požadavek na základní kapitál a stejně nesmyslný zákaz vlastnění více jak 3 firem jednou osobu, ale zase to bohatě vyvážily jinde).

7. Datová schránka. Přístupy přijdou automaticky, není třeba se o nic starat. První přihlášení člověk musí udělat na webu, změnit si heslo a zrušit expiraci hesla, případně ještě nastavit zasílání oznámení o nových zprávách na e-mail. Pak už můžete zkusit spustit Datovku nebo Shigofumi. Bůhvíproč mi Datovka nefunguje a nikdo z CZ.NICu nebyl ochotný mi poradit, proč se odmítá založit nový „účet“. Jejich unicastový e-mail je jediným komunikačním kanálem, což mi přijde dost chabé. Naštěstí Shigofumi funguje skvěle – díky, Petře! Doplnění: Po měsíci a půl z CZ.NICu došla odpověď:

Dobrý den,

děkujeme za zprávu o problému, který je způsobený změnou v nejnovší verzi knihovny, kterou Datovka používa. Příští týden vydáme opravenou verzi.

S pozdravem

Pavol Otto

Super. :c)

8. Po založení. K mému velkému zklamání a rozladění ještě nemám přístup k firemnímu bankovnímu účtu. Prostě jsem od AK nedostal dokumenty (slibovali, že naskenují – nenaskenovali :c\), takže účet sice je, ale je mi úplně k prdu. Budu si pro to muset dojet osobně do Prahy (na druhou stranu je fajn, že to pošta nemůže ztratit, což se nestává často, ale když už se to stane, je to typicky dost nepříjemné). Ta AK mi dokonce ani neposlala instrukce, kam jim mám splatit tisícovku, co místo mě vložili na účet jako základní kapitál.

Doplnění: Po nějakých pěti měsících naskenované dokumenty dorazily, o nějaké dva tři týdny později jsem si je stejně vyzvedl osobně, takže skoro zbytečná námaha. ;c) Co se účtu týče, tak ten první stejně nejde používat k podnikání, ale o tom později.

9. Shrnutí časového průběhu

• Den 1: sepsání zakladatelské listiny
• Den 8: žádost o zaslání plné moci k založení bankovního účtu pro složení základního kapitálu
• Den 8: plná moc vytištěna, opatřena ověřeným podpisem a odeslána
• Den 11: plná moc doručena (zpoždění kvůli víkendu)
• Den 11: žádost na živnostenském úřadě o živnostenské oprávnění
• Den 12: objevil se zápis v živnostenském rejstříku
• Den 15: založení účtu pro složení základního kapitálu a složení základního kapitálu
• Den 18: vyhotovení kopie plné moci ohledně všech úkonů vztahujících se k základnímu kapitálu a vyhotovení prohlášení správce vkladů (obojí bez mé účasti; další zpoždění víkendem)
• Den 25: podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku
• Den 34: volali mi z AK, že rejstříkový soud návrh na zápis zamítl, protože potvrzení o složení základního kapitálu prý neobsahovalo všechny náležitosti podle nového zákona, plus soudu nedodali potřebné informace o mé osobě, aby si soud mohl vyjet výpis z rejstříku trestů
• Den 39: objevil se zápis v obchodním rejstříku, toto datum je i na vyhotovení výpisu (na webu jsem si toho všiml až o dva dny později)
• Den 41: z Ministerstva vnitra mi poslali dopis o založení datové schránky s jejími přístupovými údaji

Čili od prvního formálního kroku trvalo dalších 38 dní, než celý proces doběhl. Uff.

Poučení

Pokud nutně nepotřebujete mít firmu v ČR, jděte za hranice. Fakt. Kromě nižších daní si budete užívat rychlého založení a celkově spíše zanedbatelné byrokracie. Něco takového chtějí v ČR zavést Svobodní, ale zatím si na to budeme muset ještě počkat…

Kamarád si založil firmu ve Velké Británii za 3 hodiny čistého času (začal v devět ráno, vyplnil během chvíle formulář a před obědem mu příslušný úřad jen oznámil: založeno) a nějaké čtyři tisíce korun vč. virtuálního sídla. Hodně mu to závidím. :c(

Zaškatulkováno v kategorii: Podnikání | 21. července 2014