Proč všichni chtějí menší zlo?
Pojem „menší zlo“ je mezi lidmi již poměrně vžitý, ač je to vlastně naprosto absurdní záležitost. V podstatě by se dala najít analogie například k výrazu „pozitivní lež“, ale i k dalším.
Odkud se vlastně tento nesmysl vzal? Vždyť lidé odjakživa rozlišovali pouze mezi dobrem a zlem. Teprve v nedávné době z nějakého důvodu přešli na rozlišovaní menšího a většího zla. Jako kdyby dobro zcela rezignovalo a nechalo se úplně zastoupit zlem. Pesimistické, není-liž pravda?
Možná se nebudu plést, když původ této neblahé skutečnosti umístím do našeho politického prostředí. Politické strany nám tu totiž již tak zdegradovaly, že nelze rozlišit mezi dobrou a zlou stranou. Aby měli lidé podle čeho vybírat stranu ve volbách, naprosto alibisticky si vytvořili nové kategorie, do kterých politické strany rozškatulkovali. Již ne dobré a zlé, ale „hodně zlé“ a „málo zlé“, přičemž obojí je velmi subjektivní a obojí je zlo – ať zvolíme jakékoliv, vždy dopadneme špatně.
Přijde mi to neskutečně absurdní. Avšak situaci dobře vystihuje tento citát: „Jediné, co zlu stačí k vítězství, je, aby dobří lidé zůstali pasivní.“ (Edmund Burke) Když se nad tím tak zamyslím, vypadá to skutečně i na případ naší situace. Východisko je v citátu: je třeba zvednout se a jít s tím něco udělat.
Na politické scéně před rokem a kousek vznikla nová Strana svobodných občanů, kterou osobně řadím do kategorie dobra, neboť nehledí na svůj prospěch, ale na blaho každého občana, a jejím nejvyšším cílem je svoboda, což je cíl, který si kladl už náš první prezident T. G. Masaryk. První krok už za nás tedy stihli udělat jiní dobří lidé. Na nás ostatních teď je, abychom jim vyjádřili svou podporu, protože jinak nám skutečně bude vládnout zlo. A je jedno, jestli bude menší nebo větší – v obou případech totiž dopadneme špatně.
Zaškatulkováno v kategoriích: Politické dění a Úvahy | 10. května 2010