Pozor, od 6. 6. 2025 bude můj web přístupný již jen v rámci skutečného Internetu – v historickém vypínám.

Můj malý svět

Obrať obličej k slunci
a stíny budou padat za tebe
  • Eko náhrady
  • Stop Heuréce
  • Zkušenosti s firmami
  • Rozebírám tiskárnu HP Deskjet 840C (část 2.)

    Minule jsem se trápil s kryty. Ale samotný tisk a vůbec elektronika té tiskárny jsou přeci jen zajímavější. Rok 99 se nezapře. :c)

    Jednou z prvních věcí, co upoutala mou pozornost, byl šedý plastový proužek natažený zleva doprava a zakončený puntíkem a křížkem (na obou stranách). Procházel přitom vozíkem. Takto si dříve tiskárny kalibrovaly pozici vozíku. Při tisku je například vidět, že po každých 10 průjezdech sem-tam se vozík pomalu vrací o něco dál – hledá právě onu značku na pásku, aby věděl, kde přesně je. Případné nepřesnosti od (krokových) motorků se tak příliš neakumulují. (Kontrolovat značku na levé straně jsem tiskárnu neviděl – možná při jiné kvalitě tisku, těžko říct.)

    Kalibrační pásek je podél tiskové plochy šedý, okraje má průhledné a má v nich vytištěný černý puntík a křížek tvaru plus
    Detail kalibračního proužku.

    Nicméně s oddělaným krytem nejde tisknout – tiskárna trvá na tom, že je přední kryt otevřený, v čemž má naprostou pravdu. :c) Detekce je vyřešena zajímavým způsobem: opticky. Víko má vzadu zobáček, který v zavřeném stavu zajede do čidla, čímž přeruší optický paprsek, takže tiskárna ví, že je zavřeno. Hack je tedy jednoduchý: prostě do čidla něco strčte, například proužek překládaného papíru.

    Hlavní deska tištěného spoje v zadní části tiskárny
    Hlavní elektronika, která řídí chod tiskárny. V kroužcích jsou zmíněná optická čidla – na jejich levé polovině je dokonce symbol diody.

    Úplně stejným čidlem je řešena i detekce podání papíru: v tomto případě je spínání stejně/naopak (těžko říct, kde přesně ta dioda je) a jako prostředek slouží malá plastová páčka, kterou papír sklopí, čímž ji přesune do vnější poloviny čidla.

    Náplně a tisk

    Když jsem tiskárnu koupil, měla staré náplně – černá netiskla (otázkou je, jestli kvůli zaschnutí, vyprázdnění nebo kvůli tomu, že byla typu 45 namísto správné 15), barevná jen purpurová. K mému překvapení se mi tedy všechno automaticky tisklo purpurově. To jsem si ještě říkal: proč ne. Ovšem když jsem černou dokoupil, tak sice tiskárna začala skvěle černě tisknout, ale purpurově tisknout nepřestala. Jinými slovy: prvně se provedl tisk purpurově a následně se překryl černou vrstvou. Mou hypotézou je, že jak tiskárna vnímá obě náplně jako prázdné (hlásí to tak v počítači), tak prostě naslepo zkouší tisknout vším, aby uživatel měl alespoň něco.

    Makro fotografie dvou výtisků, kde je vidět dvouvrstvý tisk
    Prvně purpurově, pak znovu černě. Tiskne to pomalu a draze. >_<

    Jak ale pozná, že je náplň prázdná? Z toho, co jsem si na webu načetl, tak tyhle staré tiskárny neměly náplně s pamětí. Náplň tedy nemá nejmenší ponětí o tom, kolik už toho vytiskla. Tuhle informaci si pro ni drží tiskárna samotná. Údajně má paměť typicky na 2 náplně (krát dva – barevná + černá), takže když svou náplň plníte, měli byste tiskárně předhodit ještě další dvě náplně (klidně i prázdné – ona to nepozná :-D), aby se jí paměť zrotovala (pokud je nemáte, tak jsou triky se zalepováním kontaktů). Náplně tedy patrně mají elektronicky zakódované svoje sériové číslo nebo něco. Má náplň ale byla pro tiskárnu úplně nová, a přesto se hlásí jako prázdná. Nezjistil jsem proč… (A ostatně koho to trápí – tisknout s tím nehodlám. ;c))

    Jako ježek v kleci

    To hlavní, co mě na tiskárně zajímá, je samotný tiskový mechanismus. Ten je umístěný na zadní straně vozíku. Vozík je připevněný jednak za horní hranu kovové konstrukce (nicméně volně), především pak ale na hlavní vodicí tyči. A vodicí tyč je zapasovaná z obou stran do plastových dílců, které slouží ke kalibraci její výšky (což ale uživatel nedělá). Nicméně tyto dílce – samy zasazené do zmíněné kovové konstrukce – nejdou sundat.

    Kolečko pro kalibraci výšky vodicí tyče vozíku s náplněmi
    Kalibrovat by šlo (kdybych věděl, čím se řídit), ale sundat to nejde. A plast je to dost tvrdý. Druhá strana je vidět na první fotce nahoře.

    Jak je vidět z fotek (této + té první nahoře), jdou dílce sice otáčet, ale jen o ~45° na každou stranu (potřeboval bych 2× tolik). Zasunuty do konstrukce jsou skrze otvor motýlkového tvaru, kterým přesně projde plastový kus. Pak se otočí o 90° a jsou tam, kde jsou nyní. Což ale nejde dohromady s tyčí. Opět hypotéza: dílce byly zasazeny do konstrukce ještě před tím, než se příslušné konce konstrukce zohly, a současně se při ohýbání nasadila tyč s vozíkem, takže to do sebe zapadlo.

    Si tak říkám: jak pánové z HP asi prováděli servis, když se něco pokazilo na vozíku? Já vím, že se servis nedělal, protože tohle bylo levnější vyhodit než opravit (koho by to na tomhle místě ještě překvapilo? ;c)), ale přinejmenším reklamace se nějak řešit musely…

    Pokud nenajdu jiné východisko, tak v krajním případě mohu na jedné straně motýlka ulomit, ale zatím k tomu úplně přistupovat nechci. Aktuálně to navíc vypadá, že bych se bez toho mohl i poměrně pohodlně obejít. Pokračování tedy bude, až zase pokročím. :c)

    Zaškatulkováno v kategorii: Technika a IT obecně | 13. srpna 2017

    Komentáře

    Jak přidat komentář? E-mailem! :·) Na komentare -zavináč- mujmalysvet -tečka- cz – do předmětu „Komentář: Rozebírám tiskárnu HP Deskjet 840C (část 2.)“. Připojit můžete i svou přezdívku a domovskou stránku.